Mgr.  VLADIMÍR  VOJÍŘ                 

FOTOGRAFIE     FOTOARCHIV     VÝSTAVY     PŘEDNÁŠKY     PUBLIKACE     CV

TEXTY      HUDBA      KAMERA      ZÁHADY ARKTIDY      NABÍDKA      KONTAKT

ZÁHADY ARKTIDY 5

LET ANDRÉEOVA BALONU OREL

0  1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  11  12  13  14  15  16  17  18  19  20

námět na dokumentární televizní seriál: 20 x 26 min.

název seriálu: PŘÍBĚHY A ZÁHADY ARKTIDY

koproducenti: Česká televize - Optomen Television (Velká Británie) - CBS (Kanada) - White Pine Productions Ltd. (Kanada)

publikováno: ZÁHADY ARKTIDY - geografický magazín Koktejl (duben 2001), NEKONEČNÝ LET NEŠŤASTNÉHO ORLA  - Lidové noviny (12. 7. 1997)

© Vladimír Vojíř 1999 - 2000 (nerealizováno):


(1897)

Stockholm / Tromso

Špicberky: Dánský ostrov - Virgohamna, Kvitøya - Bílý ostrov

(Švédové)

Jednu ze stěn radnice ve Stockholmu zdobí reliéf tří mužů se zhrouceným balonem v pozadí. Připomíná dávnou tragickou událost, která ve své době dokázala vzrušit celý svět.

Byl to první pokus dostat se k severnímu pólu vzdušnou cestou. Jako první, kdo s tímto projektem přišel a zároveň se o tento čin i pokusil, byl švédský inženýr Salomon August Andrée.

 

Salomon August Andrée
(1854 - 1897, nezvěstný do r. 1930)

 

 

 

 

 

Představoval si, že by mohl ze Špicberků dosáhnout severní točny v balonu, vybaveném třemi plachtami a brzdnými lany. Právě tato přídavná zařízení měla umožnit částečnou řiditelnost balonu, protože pravděpodobnost, že by po celou dobu, nutnou k letu k pólu, vanul stále vítr přesně od jihu, byla prakticky nulová. Svůj systém Andrée vyzkoušel i v praxi s poměrně dobrým výsledkem při krátkém pokusném letu v balonu Svea.

členové expedice k severnímu pólu: Knut Fraenkel (27 let), Salomon August Andrée (43 let) a Nils Strindberg (25 let)

místo startu v přístavu Virgohamna na Dánském ostrově (1897)

natahování ochranné tkaniny na balon v hangáru (1897)

11. července 1897 vzlétá z Dánského ostrova k severnímu pólu balon Orel. Je naplněn vodíkem a v jeho gondole pro tříčlennou posádku jsou lehátka a zásoby potravin téměř na půl roku

minuty před startem: v gondole zleva
Andrée, Fraenkel, Strindberg (1897)

Na střeše gondoly a ve zvláštních kapsách na nosném kruhu jsou rovněž měřicí přístroje, lehké čluny, troje saně, stan a samotná zátěž. Posádku balonu pod vedením ing. Andréeho tvoří mladičký pětadvacetiletý fyzik a fotograf Nils Strindberg a fyzicky zdatný inženýr Knut Fraenkel.

 

Orel vzlétá z Dánského ostrova na Špicberkách dne 11. 7. 1897

Orel pozvolna stoupá do výše 100 metrů. Potom ale náhle dojde k překvapivě prudkému poklesu balonu téměř na úroveň mořské hladiny. Při této operaci balon ztratí i část svých vlečných lan, tak důležitých pro jeho ovládání na cestě k vysněnému cíli. Tento dramatický okamžik je i chvílí osudové volby posádky - pokračovat za této situace v letu, nebo se vrátit? V srdcích vzduchoplavců je ale rozhodnuto, rychle vyhazují zátěžové pytle s pískem a Orel znovu stoupá. Přihlížejícím divákům postupně mizí za severovýchodním obzorem. Od té chvíle jej již nikdo nikdy nespatří...

Ticho trvá plných 33 let, a to až do léta roku 1930. Tehdy se norská velrybářská loď Bratvaag, směřující k zemi Františka Josefa, dostává náhodou a díky mimořádně příznivému stavu ledu k břehům jindy většinou zcela nepřístupného Bílého ostrova.

Tam dva námořníci objevují zbytky tábořiště, jež bylo kdysi dějištěm smrtelné agónie Andréeho expedice. Kolem člunu byly rozházeny nejrůznější předměty výpravy - barometr, skříňka na náboje, kalhoty i svinutá vlajka. Opodál ležely prázdné saně a petrolejový vařič. Na holé skále našli první torzo mrtvého. Kosti trupu pronikaly oděvem a chyběla hlava. Bylo zřejmé, že toto zohavení bylo dílem hladovějících medvědů. Na zádech kabátu byl vyšitý monogram A - Andrée. Mrtvola Strindbergova byla zavalena kamením, ale samotná lebka ležela vedle hrobu. Fraenkelovy pozůstatky byly objeveny až další výpravou, a to na místě poměrně vzdáleném od tábora. Tělesné ostatky všech nešťastných hrdinů byly převezeny do vlasti a se všemi poctami pohřbeny. V táboře se našel i Andréeův deník a palubní deník, do něhož si Strindberg psal své poznámky. Byly objeveny i zcela nepoškozené fotografické desky. Tyto materiály umožnily zrekonstruovat téměř celý příběh expedice.

zbytky Andréeova tábora nalezené na Bílém ostrově (1930)

Poměrně brzy po startu ze Špicberků se počasí zhoršilo. Balon letí v mracích a vlhké, chladné prostředí zvyšuje jeho váhu. Orel ztrácí výšku, a posádka je nucena neustále vyhazovat přítěž. Na obalu se tvoří silná vrstva námrazy, gondola klesá nezadržitelně stále níž a začíná narážet i na led. Počet těchto nárazů se zvyšuje. Protože během dosavadního letu již odhodili většinu zátěže, je další let Orla nebezpečný a prakticky nemožný. Po 2,5 dnech letu k pólu za stupňujících se potíží je proto rozhodnuto. Andrée otevírá ventily, vyhazuje kotvu a posádka seskočí z koše. Let Orla skončil asi 700 km od pólu.

Vzduchoplavcům nezbývá než se pokusit o záchranu svých životů návratem na pevninu. Pro tuto eventualitu ale nejsou dostatečně vybaveni. Jak teď chybí některé zásoby vyhozené během letu! Vydávají se na těžký pochod arktickou pustinou. Každý z nich táhne po ledových krách saně s nákladem asi 160 kg. Na jedny z těchto saní naloží i člun. Terén je nesmírně obtížný a nebezpečný. Neopatrné překročení vodních kanálů hrozí smrtí. Občas se jim sice podaří zastřelit medvěda, ale jinak jednostranná a nevařená strava vede k onemocněním, jež jejich vyčerpané organismy ještě dále oslabují. Mnohdy po útrapách celodenního pochodu a změření polohy zjistí, že jsou ještě severněji, než byli ráno. To způsobuje drift polárních ker, který nešťastnou trojici neustále unáší někam jinam. Přesto se trosečníci snaží neklesat na duchu a po téměř tříměsíčním vyčerpávajícím pochodu dorazí k malému skalnatému ostrůvku.

Zde všichni postupně zahynou za podivných a nikdy nevyjasněných okolností. První pravděpodobně zemřel mladičký Strindberg. Ale co bylo bezprostřední příčinou jeho smrti - trichinóza z medvědího masa? A co se stalo potom? Jak a kdy zahynul Andrée? Zůstal snad poslední naživu fyzicky nejzdatnější Fraenkel? Zvolil snad Fraenkel po smrti svých druhů dobrovolnou smrt ještě před nástupem dlouhé polární noci, zcela sám, opuštěný a bez sebemenší naděje?

smuteční průvod - Stocholm (1930)

Zůstávají i otazníky etické. Nejstarší, nejzkušenější a dosud svobodný Andrée si zřejmě musel již v době příprav uvědomovat nedomyšlenost, obrovské riziko a faktickou beznadějnost svého záměru. Přesto, sám snad odhodlán ve jménu vědy zemřít, vzal s sebou na téměř jistou smrt další dva mladé lidi, kteří mu naprosto důvěřovali. A Strindbergova snoubenka čekala věrně po zbytek svého života...

památník na Bílém ostrově (Kvitoya), kde byly v r. 1930 nalezeny pozůstatky tábora nešťastné Andréeovy výpravy


  • Andrée A.S.: Med Örnen mot Polen. Andrées Polarexpedition ĺr 1897 (Stockholm 1930)

  • Andrée A.S.: Balonem k severní točně (Praha 1931)

  • Sundman P.O.: Ingenjör Andrées Luftfärd (Stockholm 1967)

  • Sundman P.O.: Ingen Fruktan, inet Hopp (Stockholm 1968)

  • Andréemuset (Granna)

  • City Hall (Stockholm)

  • The Flight of The Eagle, feature film by Jan Troell (1982)

  • Their Frozen Dream, documentary film by Jan Troell

start balonu Svea, Goteborg (1894)

Nils Strindberg

(18.. - 1897, nezvěstný do

 r. 1930)

základna Andréeových pokusů:
Virgohamna na Dánském ostrově

hangár na Dánském ostrově (1897)

 

přípravy ke startu

Strindberg testuje svůj fotoaparát

před startem (1897)

po startu (1897)

 

let Orla končí asi 700 km
 od severního pólu (1897)

tábor na kře, vlevo gondola (1897)

 

Fraenkel a Strindberg u zabitého ledního medvěda (1897)

Strindberg během zpátečního pochodu
(1897)

 

tábor na ledové kře (1897)

Peder Eliassen (vpravo), kapitán velrybářské lodě Bratvaag (1930)

tělesné pozůstatky

některé  předměty Andréeovy výpravy nalezené na Bílém ostrově (1930)

zbytky plynových přístrojů na výrobu vodíku na Dánském ostrově

 

 

LIDOVÉ NOVINY, 12. 7. 1997

 

Praha, 1999 - 2000

© Vladimír Vojíř 1999 - 2000

 

www.vova.cz