mapa Barentsových výprav (1601)

Výpravu tvoří dvě lodi, znovu pod vedením kartografa Willema Barentse.

Na základě tehdejších velmi nedokonalých map chtějí proniknout tímto průjezdem přes severní pól. Barentsova výprava objevuje Medvědí ostrov, kde se námořníci věnují rybolovu. Později se vylodí na souostroví, které podle úzkých špičatých hor nazvali ”Spitsbergen”. Provádějí zde měření mořských hloubek a záznamy meteorologických pozorování. Na Špicberkách také spatří jako první velké množství velryb, a tím dají impuls k zahájení jejich lovu v této oblasti.

Vrací se k Medvědímu ostrovu, kde se po dohodě obou kapitánů obě lodě vydávají různými směry. Loď s W. Barentsem dosahuje Ledové zátoky na Nové zemi. Ještě nikdy se žádný člověk nedostal tak daleko na sever. Zde však loď uvízne v ledu. Pod silným tlakem nahromaděných mohutných ker praskají křehké lodní boky a utrhne se kormidlo. Celý trup lodi je vysoko vyzdvižen nad mrazivou arktickou pustinu.

Všem je jasné, že se do příštího jara z tohoto sevření neuvolní, a tak posádce nezbývá, než se připravit na kruté přezimování. 17 mužů začíná z naplaveného dřeva a částí lodi budovat přístřešek pro přezimování, který nemá žádná okna.

stavba Barentsova domu (1596)

Uprostřed místnosti je krb s velkým komínem. Ještě před dokončením stavby, kterou Holanďané hrdě pojmenovali ”Barentsův dům”, ale umírá lodní tesař. Je tak první obětí Barentsovy výpravy, ale práce jeho rukou zůstává. Umožní ostatním, aby se z polorozebrané lodi do tohoto nového domova pře-stěhovali a přečkali tam nadcházející zimu.

Začíná dlouhá polární noc s neobyčejně silnými mrazy, neboť v 16.století byly průměrné teploty v této oblasti ještě podstatně nižší než dnes. Dřevo nasbírané k vytápění v krbu je proto brzo spotřebováno. Teploty venku jsou tak nízké, že jen občas je vůbec možné vyjít ven pro další zásoby. Maso z polárních lišek chycených do pasti obohacuje jídelníček, a tuk ze zastřelených medvědů slouží jako palivo do olejové lampy mihotavě osvětlující příbytek, kde všichni nedočkavě čekají na příchod jara. Protože se obávají otravy, vyhýbají se masu z medvědů. Ve výpravě se ale díky jednostranné stravě rozmáhají kurděje. Onemocní jimi i sám velitel Barents. Dojde i k dalším lidským ztrátám. Dva námořníky usmrtí lední medvěd a napůl je sežere ještě dřív, než jim ostatní vůbec stačí přispěchat na pomoc.

Až v únoru příštího roku se konečně nad obzorem krátce objeví sluneční paprsky, jež do duší zoufalých Holanďanů vnesou záblesk naděje. Námořníci začínají stavět dvě malé šalupy, v nichž se chtějí pokusit o záchranu svých životů plavbou na jih, podél břehů Nové Země k severním ruským břehům. Barents zastrčí do komínu krbu svůj deník a na stole nechá, vedle rozečtené knihy Marco Pola, zprávu. Je určena komukoliv, kdo by se snad někdy, dostal až do těchto vzdálených míst.

Výprava se vydává v šalupách na jih, cesta je však nesmírně obtížná, a tak postupují velmi pomalu. Z naprostého vyčerpání, kurděje a z nedostatku vitamínu C umírají další dva námořníci a také velitel Barents.

smrt Willema Barentse (1597)

Zbytek vyhladovělé posádky po dvou měsících putování konečně potkává ruské lovce, od nichž si kupuje potraviny. S jejich pomocí se vrací na Kolský poloostrov, kde se setkávají s druhou lodí své výpravy. Jen 12 mužů z Barentsova domu přežilo a vrátí se na podzim zpět do vlasti. Barentsův dům postavený na Nové Zemi zůstává opuštěn, opuštěn téměř tři sta let...

Až v r.1871 jej objeví norská velrybářská loď s kapitánem Carlssenem. Podle jeho svědectví byl Barentsův dům o rozměrech 10 x 6.2 m jen velmi málo poškozen. Norové také našli řadu předmětů patřících Barentsově výpravě.

předměty, které byly po 300 letech nalezeny v Barentsově domě (1871)

Na stole ležela tři sta let stará zpráva i zažloutlá kniha ”Milion” Marco Pola. V komíně nad krbem byl Barentsův deník, podrobně popisující osudy výpravy, dochovaly se halapartny a střelné zbraně. Na stěně dosud visely hodiny. Některé další předměty byly nalezeny ještě v r.1933. Dnes ale zůstaly jen čtyři základní trámy, jež odolaly vlivu staletí, zbytky krbu a množství dřevěných částí. To je vše, co zbylo z domu, v němž před mnoha staletími první Evropané strávili zimu tak daleko na severu. Přes usilovnou snahu pozdějších novodobých expedic se dodnes nepodařilo nalézt hrob W.Barentse ani sebemenší stopu po zbytcích jeho lodi.