Mgr.  VLADIMÍR  VOJÍŘ                 

FOTOGRAFIE     FOTOARCHIV     VÝSTAVY     PŘEDNÁŠKY     PUBLIKACE     CV

TEXTY      HUDBA      KAMERA      ZÁHADY ARKTIDY      NABÍDKA      KONTAKT

TEXTY

MÆLSTRÖM MELANCHOLIE

         

námět na televizní dokument: 26 min.

kamera: Vladimír Vojíř a Martina Kudlacek

režie: Martina Kudlacek

výroba: MGB s.r.o. pro  © Česká televize 1996

koproducenti: Česká televize - Destination Lofoten A/S (Norsko)

vysílání: premiéra 6. 2. 1996 (ČT2), repríza 11. 2. 1996 (ČT2)

projekce: večer ke státnímu svátku Norského království  (Divadlo hudby, Praha 14. 5. 1996)

festival: Mezinárodní festival TOURFILM 2000, Karlovy Vary (vybrán do užšího výběru v kategorii "Dokumentární a propagační filmy vyrobené pro televizní vysílání")

© Česká televize 1996


KATALOG FESTIVALU TOURFILM , KARLOVY VARY, 2000

 


 

...and oceans drifting sideways...
(... a oceány se rozestupují do stran...)
p.H. (=7), červen 1970

 

MÆLSTRÖM

Obrovský mořský vír, vznikající střetnutím dvou příbojových vln vnikajících do mořské úžiny ze dvou protilehlých stran. Popsaný Julesem Vernem (Dvacet tisíc mil pod mořem) a Edgarem Allanem Poem - viz dále. Nejde jen o literární fikci (!), tento neobvyklý přírodní jev se občas skutečně vyskytuje (podle mně dostupných pramenů) na jediném místě na světě, a to v oblasti mezi lofotskými ostrovy Værøy a Moskenesøya. Pozorovatelný letecky anebo přímo z pahorku Lofotodden (601m n.m.), někdy i z ostrůvku Mosken.

Mælström ovšem nemá přesně tvar Poeova trychtýře - "V", takže je to můj "geometrický bratranec" až z druhého kolena.

Podle dlouhodobých statistik intenzita Mælströmu každoročně kulminuje někdy na přelomu července a srpna. Vír se zároveň velmi pomalu pohybuje a jeho nebezpečí pro námořní dopravu je tak strašlivé, že i dnes se navigační koordináty pro lodě proplouvající touto oblastí korigují v několikahodinových intervalech.

zdroj: BROCKHAUS, Leipzig 1923, Slovník cizích slov SPN 1981, vlastní pozorování a další prameny

LOFOTY

členité hornaté souostroví u západního norského pobřeží, ležící za severním polárním kruhem. (1350 km, 25 000 obyv.) Hlavním zdrojem obživy je rybolov (leden - duben). Hnízdiště racků, kormoránů, potápek a mořského orla, pomník italským mořeplavcům, staré kostely, první rádiová stanice se stálým vysíláním o povětrnosti na světě (1908), prehistorické malby z doby kamenné, Reine (Moskenesøya) zvoleno nejkrásnějším místem Norska. Lofoty jsou navštěvovány malíři z celé Evropy.

zdroj: MČE, Academia 1986, časopis HORY a vlastní poznatky

Pro ilustraci připojuji několik svých barevných fotografií z pobytu na Lofotech v srpnu 1993

zdroj: PRACTICA MTL-5, Made in G.D.R.

PÁD DO MÆLSTRÖMU (ANOTACE)

E.A.Poe, květen 1995

pan Edgar Allan Poe dostal max. 5 vět na to, aby se pokusil děj své povídky z roku 1841 (pro interní potřebu České televize) stručně vyjádřit, (nakonec využil jen čtyři), takže:

1)....................
2).....................!
3)....................
4).............??

PÁD DO MÆLSTRÖMU (SYNOPSE)

Martina Kudláček, květen 1995

Starý muž pozoruje oceán z výšky temene hor, vypínajících se na severním norském pobřeží. Vypráví svému společníkovi, jak přežil pád do Mælströmu, který ho táhnul do hlubin. Ještě dnes je z tohoto zážitku poznamenán smrtelnou úzkostí - jeho černé vlasy zbělely. Děsivý prožitek jej proměnil ve starce.

Jeho dva bratři, kteří se s ním jako jediní z lofotských rybářů odvážili lovit v blízkosti divokého příboje, v Mælströmu zahynuli. Vzdor nebezpečí života, je lákala možnost bohatého úlovku. Věděli přesně, kdy se proudění zklidní. Jednoho dne se však námořníkovy hodinky zastavily, a tak promeškali období, kdy je moře v klidu a ještě se mohou vrátit...

Čas se zastavil. Orkán se rozbouřil. Vír proudění se rozběsnil a oni se řítili přímo do Mælströmu. To, co se potom stalo, se odehrálo mezi životem a smrtí - nikdy nespatřené a neproniknutelné. Je světlo, které zabíjí. Je hlubina, která pohlcuje.

Oči starého muže kloužou po ztemnělém oceánu... Dodnes neví, co se s ním vlastně tehdy stalo. Smysly ho opustily, neboť strach ustoupil před nepřirozenou touhou prozkoumat vír!

 

EGO (GENEZE A PRVOTNÍ PŘEDSTAVY)

Nevím, jestli by měšec České televize nebyl příliš malý na zfilmování uvedené povídky, to je tak zadání pro Hollywood a jejich akční (i reakční) filmy. Pokud vím, bylo z Poeovy povídkové tvorby takto nehezky "zatočeno" jen s "JÁMOU a (taky s) KYVADLEM". 

Dodatečně zjištěno (díky mamince), že tomu tak možná není, i s "PÁDEM DO MÆLSTRÖMU" snad kdysi bylo... Na věci to ale nic moc nemění, a pokud se toto podezření nevyvrátí, rozpočet EGA se trochu navýší (za několik desítek vteřin těchto hraných "archivů").

Mému dlouhodobému koketování s myšlenkou natočit o tomto unikátním přírodním jevu a těchto podivuhodných ostrovech nenáročnou "turistickou pohlednici" učinil ráznou přítrž ing. Kaušitz, když přišel s nápadem udělat pro cyklus EGO téma LOFOTY + V.V. Dostal jsem za domácí úkol napsat 2 - 3 stránky, a přestože jsem se nejprve snažil klást odpor (zřejmě chabý), pak jsem si uvědomil, že není zrovna taktické polemizovat se svými nadřízenými a tak tedy:

Viděl jsem EGO jediné, nějaký Latinoameričan hledal v Čechách svoji - možná - sestru. Zřejmě dobrá věc, jistá "sebe-exhibice" je asi nutná, ale její míra - alespoň jako u zmíněného pořadu - je pro mne osobně zcela nepřijatelná, nemožná. Co ale dělat? Jenom držet na Lofotech Hajku (Hi 8) a jinak z filmu zcela "vysublimovat" by mi asi povoleno nebylo, protože v EGU zřejmě i něco z "EGA" V.V. být musí. Dost nerad, ale pokud bych měl naznačit jakýsi "koncentrát" svého způsobu myšlení, prožívání apod., tak to jsou ve sféře "rozumu" - sklony k jisté "filozofické" satiře, věčné pochyby a materialistická dialektika (jaká škoda, že ji doba "sametově" porevoluční krátkozrace zametla do temných zákoutí (alespoň jako univerzálně použitelnou "nadstavbovou" metodologii!) - ztrácíme cenné roky!) a moje naprosto laická interpretace (např. nevidím-li někde protiklad, paradox, hned je mi to krajně "podezřelé"). Ve sféře citové - pro Lofoty využitelnější - další zcela okrajový fenomén - (na konci 20.století) - kouzlo melancholie a pomíjivosti věcí, krása a smutek, náznak... Posledně jmenované (náznak) bych chtěl používat i jako metodu - nechť si laskavý divák "dotáhne" dle svých potřeb (a naturelu).

Pokud mohu o sobě prohlásit, že něco snad trochu znám, jsou to pouze tři věci: přehled tvorby Petera Hammilla (ale jen do r. 1975), dějiny dobývání pólů (ale jen toho severního) a technické parametry kamer formátu Hi 8 (ale jen zn. SONY). Není to sice zrovna moc (v mých téměř 43 letech), uznávám, ale jakousi zvláštní shodou okolností, se všechny tři věci mohou pro daný účel hodit.

Jakkoli je to trochu banální/málo originální, snad by se z/do děje povídky - v (o několik kilometrů) přenesené rovině − dalo "vycucnout"/dosadit asi toto: rozdílnost prožitků, vnímání, hodnocení téhož, a to před pádem na dno, na dně - (na dně v Mælströmu..., trápení strážců Lofotských majáků,... na dně v životě...), a potom, - jakési "multi-přetavení" hodnotové hierarchie.

Taky by to asi chtělo z příběhu "osekat" Poeovu trochu ponurou mystiku a na straně opačné, i potlačovat své latentní sklony k nepříliš srozumitelnému humoru.

Rád bych ve filmu vzpomenul na svého kamaráda MUDr. Davida Pospíšila z Brna, se kterým jsme kdysi společně na Lofotech hledali Mælström, ...a nenašli... Později David tragicky zahynul při pokusu o přelet Kilimandžára v motorovém rogalu.

Jak toto výše naznačené "pospojovat" a audiovizuálně ztvárnit nevím (zatím) - od toho jsem taky amatér, jen intuitivně věřím paní Martině Kudláček, která projevila laskavou ochotu na dílku spolupracovat. Moje (případná) zásluha by spočívala pouze v tom, že (inspirován R.Amundsenem) jsem věděl, že základem všeho je umět si vybrat (a hlavně získat) ty správné parťáky do polárních krajů. 

Lofoty v obraze: - maximalizovat, ale vyhnout se (jako čert ±) všem elementům civilizace s datem narození cca po r.1950.

V.V. v obraze: - minimalizovat, a když, tak kontury, protisvětlo, velký detail nedovolující příliš osobní identifikaci. (Stejně, už abych po letech vyštrachal klíče od půdy a oprášil činky).

Vůbec by se mi líbilo to celé dělat na technické úrovni před 40 - 50 lety (tehdy snad ještě moc neznali "vymoženosti" digitálních efektů), až na rozlišovací schopnost, tady mi nezbývá než "kategoricky" trvat na minim. 469000  bodech na třetinu čipu (při vypnutém optickém steady, ovšem). Není-li už možné ČB, tak aspoň titulky takové (a kurentem) a ještě němé. Zaujalo mne např. pasivní použití zoomu, "nahodit" vhodné "F" a jenom držet.

Celý obrazový výsledek bude, bohužel, značně "force majeure" tj. závislý na přízni či nepřízni tlakových níží a tlakových výší, které se budou v době natáčení potulovat krajinou Lofotskou. Bude-li furt sluníčko, je to v há...

Mluvení V.V. v obraze: - žádné! (ne že bych se nechtěl "předvádět", ale na druhé straně absence takovýchto synchronů výrazně zlevní výrobu běloruské verze). Takže jen postasynchrony, třeba i odvážným dublérem s kvalitnějšími hlasivkami a hlavně doufat, že mne do míchaček osvítí DUCH SVATÝ.

(I dyž, průkaz ekzystence tudletoho fenoménu jednoho nematerialistickýho se tý "mý" dijalektice furt ňák nedaří, (ale ...QUIEN SABE...?))

Hudba: Pokusím se něco "vypotit" na své kopii STRATOCASTERU a samohrajce zn. YAMAHA (má vcelku slušně udělané samply) na - půjčenou - DAT. Ale, není třeba se příliš obávat, pokud by se tomuto výtvoru omylem i podařilo záludně "prokličkovat" autocenzurou V.V., jistě tyto nebezpečné tendence včas zarazí ti kompetentní. Pak snad Grieg, Fripp, Hammill, Miki Jelínek?... (posledně jmenovaný by ovšem musel dát souhlas).

Přiznám se, že na celé věci je pro mne zajímavější "proces" samotný (od pokeců a krystalizace nápadů s pí. Kudlacek při kafi, dobrodružství Lofotská, až po problémy ve střižně - nikdy jsem v místnosti tohoto názvu nebyl a nejsem si jist, zda tam mají takovou užitečnou věc, které se říká popelník - to by bylo zlé!) než výsledek tohoto procesu. (schválený - možná - BTC 30´ v podpaždí). 

Ale snad ...

 

CODA I.

Pokud ovšem nás (zcela právem) rozzlobený MÆLSTRÖM nevtáhne navždy do svého obrovského chřtánu.....!

EGO (REALIZAČNÍ PŘEDSTAVA)

(to už je vážná věc a tak ve výsledném vektoru bude trochu absentovat humorný skalár)

Formát primárního záznamu: Hi 8
Formát vysílací kopie: BETACAM SP
Stopáž: 20 - 30 min.
Autor ideje: ing.Damián Kaušitz
Autor námětu: (Formát: A4) V.V.
Dramaturgie: ing.Damián Kaušitz, ing.Josef Platz (za ČT), Mgr.Martin Chlupáč (za MGB s.r.o. + BBC´s "format rights")
Autoři scénáře: Martina Kudláček + V.V.
Kamera a režie: Martina Kudláček + V.V.
Casting: Lofoty + ON (Mælström) + V.V. + ?? (třeba potkáme i jiné EGO)
Hudba: V.V. (viz výše) resp. profesionálně komponovaná - Miki Jelínek nebo archivní E.Grieg, R.Fripp, P.Hammill.

Technika - obraz:

obraz: VX 1 nebo V 6000 E + rezervní TR 2000 E
kazety SONY/TDK Hi 8 MASTER ME max.90 min. (sice v dostatečném množství, zato se ale obejdeme bez dropů)
stativ + široké a úzké optické předsádky
"mrazuvzdorné" akumulátory + 2 nabíječky 220 V/AC

Technika - zvuk:

R-DAT nebo pan Kudelski s příslušenstvím (tj.NAGRA + např. kondenzátorový mikrofon postrádající zprofanovaný molitan a "wind" přepínač, zato s optimální směrovou charakteristikou pro vítr na Lofotech.)

Realizační štáb:

(natáčení na Lofotech - 3 osoby): MK + VV + ?? (zvukař-produkční-řidič-třetí do polárního mariáše, vše v jedné osobě)

Doprava:

letecky Praha - via Oslo - Bodo (je spojení v jednom dni!)
trajekt Bodo-Rost-Svolvær (Lofoten)- cca 4 + 3 hodiny
Lofoten: rent a car + trajekty
a zpět (snad..., viz CODA I.)

Ubytování:

občas hotel + poměrně levně pronajímatelné dřevěné rybářské sruby - rorbu)

Termín:

cca 7 FD + 4 dny - doprava na místo určení a zpět tj. celkem 11 dní
??? (ale ! ve druhé polovině srpna se za polárním kruhem již rychle zkracuje den, rtuťový sloupec prudce klesá a provoz trajektů je značně omezen) takže 1.pol.srpna ?
např. 9.8. - 19.8.1995 nebo lépe: 7.8. - 17.8.1995

Střih, míchačky, zpětná, schvalovačka: ?/?/?/?

Zvláštní požadavky:

1) dostatek času (a klidu) v OFF-LINE střižně!
2) zapůjčení Hi 8 předem (na "ošahání")
3) kabel S-Video Y/F /CINCH composit - SCART/CINCH pro monitorování denních prací na "TV setech" případných hotelových pokojů.
4) zn: "Tolerance a důvěra"

Výroba: MGB s.r.o. pro (C) ČESKÁ TELEVIZE 1995

 

...what cause is there left but to die in search of something we´re really not to sure of?...
(...co jiného zbývá než zemřít při hledání něčeho čím si nejsme příliš jisti?...)
P.H., květen 1970

POZNÁMKY K PROJEKTU "EGO/MÆLSTRÖM"

Martina Kudlacek, květen 1995

KE STRUKTUŘE, FORMĚ A STYLU:

Formou dokumentu je deník popisující dobu příprav, cestování a první den po příjezdu do Prahy. Deník je zaznamenán jako video-obrazy (videokamerou Hi 8) a do zvukové nahrávky (Walkman DAT). Poznámky jsou zapisovány do cestovního deníku, který může být použit jako inserty, mezititulky anebo komentář. Příběh je vyprávěn v první osobě − vnitřní monolog.

Cestující jede na "konec světa", na půvabné ostrovy zvané Lofoty za severním polárním kruhem, "v jakémsi hledání"...

Pohání ho legenda o Mælströmu, je to přírodní jev nebo neviditelná síla? Před dvěma lety se svým přítelem toto místo kouzel a hrůz popsaných v příběhu Edgara Allana Poe "Pád do Mælströmu" nenalezl. O rok později jeho přítel zahynul v jiné extrémní situaci - měl nehodu při přeletu nad Kilimandžárem. Memento mori.

Cestující chová vzpomínky a touhu vrátit se na ostrovy a toulat se po krajině s mořem, oblohou, větrem a majáky,

Jaký příběh vypráví ten vítr, a ví ten vítr, kde nalézt své "alter-ego" - své druhé já? Hluboký pád do moře snů nám možná odpoví. Videodeník bude imaginativním záznamem.

Pohlížíme očima hlavní postavy (subjektivní kamera EGO) a také zabíráme hlavní postavu zvnějšku. Záběry jsou většinou celkové, detaily anebo velké detaily. Snažíme se vytvořit prostor. Například cestující putuje vzdálen daleko v široké krajině, anebo jsme mu nablízku a zkoumáme jeho okolí. Někdy máme dokonce dojem, že se dostáváme pod kůži, pod povrch těla i krajiny. Jak si lze sáhnout na tajemství?

Pro zvuk nahráváme vyprávění, (např. deník - monolog a části povídky E.A. Poe), zvuky přírody (ostrova, moře, větru, ptáků) a zvuky Norska (lidé hovořící v hostinci nebo na lodi).

Čas před cestou ukazuje zblízka gesta z každodenního života (např. snímky Lofot na stole, psaní čísel na počítači v kanceláři, listování v knize o právu, míchání kávy lžičkou) a gesta z příprav na cestu (prst jede po mapě, telefonní hovor na rozloučenou, balení zavazadla, knížku E.A. Poe, mapu , kompas, budík, magnet, tabák (INTERIÉR).

Na cestě sledujeme cestujícího v letadle (pohled z okna na moře mraků) a na lodi (pohled na vodní hladinu při pohybu hlubokou, tmavou modří) cestou na ostrovy. Dostává se na vytoužené místo. Prázdnota. Zkoumáme pěšky spolu s ním krajinu a vyjíždíme v člunu na moře (EXTERIÉR).

Doprovázíme ho také v prostých situacích, když se připravuje na nocleh v domku rybáře anebo při holení (zrcadlo, pěna, víření v umyvadle). Možná, že navštíví maják a setká se s jeho strážcem. Dialog.

Po výletu zpět v Praze si vybereme nějaké místo a stojíme venku (např. pohled z Vyšehradu). Nová orientace. Dej mi lék na melancholii.

PRVKY FILMU:

Následující elementy filmu jsou partiturou. Dokumentární spontánnost a hravý přístup jsou obzvláště důležité.

1 .PRAHA: KANCELÁŘ, DOMA, EXTERIÉR

2 .NA CESTĚ:  LETADLO - VZDUCH, LOĎ − VODA

3 .NA LOFOTECH: EXTERIÉR / PŘÍRODA, DŮM RYBÁŘE, RYBÍ TRH, MAJÁK

4. DENÍK: POZNÁMKOVÝ SEŠIT NEBO INSERTY (MEZITITULKY)

5. ILUSTRACE KE KNIZE E.A.POE "PÁD DO MÆLSTRÖMU"

6. VE VĚTRU (emocionální vizuální záznamy / neřízené - nezaostřené)

© Vladimír Vojíř 1995

Praha, 27. 4. 1995

 

CODA II.

V.V.

 

Life is an endless succession of waves...
and you don´t appreciate the good times
until you´re in the bad:
you wake up some morning ...V.V...
and you´re twice as unhappy as you´ve ever been before
in your life.

You wake up, go to the window and see smoke
billowing across the lawn.
You pick your feet up, drag yourself downstairs
and you´re gone ...
you wake up some morning ...V.V...
and you´re twice as unhappy as you´ve ever been before
in your life.

You wake up, look to your left but you see
no reassuring head.
You stay in bed all day,
at six o´clock you realise you´re dead.

 

© Peter Hammill 1973
(Vova, podzim 199?, 201?)

 

 

www.vova.cz