Mgr.  VLADIMÍR  VOJÍŘ                 

FOTOGRAFIE     FOTOARCHIV     VÝSTAVY     PŘEDNÁŠKY     PUBLIKACE     CV

TEXTY      HUDBA      KAMERA      ZÁHADY ARKTIDY      NABÍDKA      KONTAKT

TEXTY

INOVACE DIGITÁLNÍHO KOREKTORU ČASOVÉ ZÁKLADNY DVX 505

zlepšovací návrh

jako prototyp AV Digital Processor DMX 560 realizovala firma MK ELECTRONIC v r. 2000

Vladimír VOJÍŘ, 29. 7. 1997


Vážený pan
ing. Miroslav KŘEMEČEK
MK ELECTRONIC
Nádražní 614
697 01 KYJOV

Vážený pane inženýre,                                                                                                                                                                    Praha 29. 7. 1997

děkuji Vám za zaslání technické dokumentace k tomuto výrobku, mimochodem zpracované a vytištěné v našich poměrech stále ještě v nadstandardní úrovni. Jak jsem Vám již naznačil v telefonickém rozhovoru, posílám Vám tímto k posouzení svůj návrh na případnou technickou inovaci tohoto Vašeho výrobku.

Hlavní funkcí TBC korektoru je především "napravovat křivdy, které elektrické obvody spáchaly na zcela bezbranném videosignálu, který jimi prochází", tj. zejména minimalizovat zpoždění mezi jasovou a barvonosnou složkou a další nectnosti, což se ve výsledku pozitivně promítne zvýšením klidu obrysových linií, lepším podáním sytých barevných ploch a subjektivně celkovým snížením obrazového zkreslení. Ing. Procházka z videoinženýringu ČT, který Váš výrobek proměřoval, mi potvrdil, že dosahuje v tomto směru vynikajících, prakticky profesionálních parametrů. (Sám o jeho pořízení v budoucnu vážně uvažuji). Tím je tento Váš výrobek de facto určen převážně např. regionálním TV studiím a taky náročným videoamatérům, kteří alespoň "intuitivně tuší", že existuje něco jako synchronizační směs a možnost korigovat její odchylky od normovaného průběhu.

Můj návrh spočívá v tom, že za cenu snad nevelkého zvýšení nákladů na jeho úpravu a následnou výrobu /neumím posoudit/ by se mohl nejen kvalitativně, ale především kvantitativně rozšířit okruh potenciálních zájemců o jeho zakoupení - z řad video i fotoamatérů. Stručně řečeno, jde mi o možnost finančně nenáročného převodu fotografických filmů na video při využití Vašeho korektoru.

Vycházím z této své úvahy: Mnohé současné amatérské videokamery /ať již VHS-C, S-VHS-C, 8, Hi 8/ mají tzv. makro zoom, tj. takové optické zkrácení ohniska, umožňující snímání předmětů ze vzdálenosti již cca 10 mm. Tento úhel dovoluje snímat políčko fotografického kinofilmu o standardním rozměru 24x36 mm a zobrazit jej 1:1 horizontálně /tj. na celou obrazovku/, a to ještě s jistou rezervou, /z toho mj. vyplývá možnost dělat výřezy a u větších foto formátů 6x6, či 6x9 dokonce značné - viz dále/. Že to funguje a ve slušné kvalitě si lze snadno prakticky ověřit - videokameru svisle upevníme na vhodný stativ a ve tmě ze vzdálenosti cca 1 cm snímáme třeba svůj kvalitní barevný diapozitivní snímek, prosvětlený přes matnici vhodným bílým světlem. Bez vlastního záznamu v kameře vedeme kompozitní resp. separovaný Y/C výstupní signál z kamery přímo do televize, na jejíž /celé/ obrazovce můžeme svůj diapozitiv pohodlně sledovat, ale taky samozřejmě na videorekordér i zaznamenat. U záznamu je pak kvalita samozřejmě dána použitým formátem, např. u té nešťastné VHS jen těch ubohoučkých cca 200  řádek horizontálního rozlišení, ale to je bohužel omezení systémové apriori.

Nás však budou zajímat především fotografické negativy. U černobílých fotografických negativů je situace víceméně jasná, Vaše mašina prostě "otočí" amplitudu jasové složky, na kameře se nastaví "bílá" dle použitého světla, neudělá-li to kamera automaticky, její expoziční automatika promptně dorovná fotografovy chyby /podexpozice, přeexpozice/ a kdyby to snad nestačilo, tak ještě s pomocí korektoru ručně. /Jen na okraj poznamenávám, že jistě řada lidí má doma mnoho starých polozapomenutých černobílých negativů, od nichž nemá fotografie - ty tam jsou totiž dnes doby, kdy byl ještě čas na zdlouhavé proužkové zkoušky v chemických lázních zatemněné fotokomory. A protože dnes je čb proces dražší než "barevná minilabovská automatika", na těchto starých negativech se většinou jen dál usazuje "prach času". . .

Přejdu k negativům barevným (to už je současnost), a tady je taky hlavní kámen úrazu. Váš stroj (i jeho modifikovaný, mladší, taky "povedený bratříček" DVX 550) sice umožňují invertovat barvonosnou složku videosignálu, ale to samo o sobě nestačí. Zcela by to stačilo někdy v 50-tých letech, kdy světoví výrobci barevných kinofilmů Agfa Gevaert a Kodak své negativy ještě tzv. "nemaskovali" a negativ byl skutečně čistým, "matematicko-fyzikálním" negativem. Barevné negativy se ale již dávno "maskují" /subjektivně dohněda/, zřejmě pro lepší tonální věrnost a podání bílé. Tato maska se při standardním chemickém kopírovacím procesu prostě odstraní - takže z "hnědého negativu" na fotografii dostaneme /byť bohužel ne ze všech minilabů/ celou paletu nejrůznějších krásných barev. Předpokládám, že tato maska - křivka je standardem a pro všechny výrobce foto-emulzí definována. V našem případě, tj. převodu negativů na video, by toto "demaskování" bylo sice snad možné řešit opticky - tj. zařazením vhodného, k masce komplementárního filtru - cca modrého, příslušného čísla, resp. kombinací barevných filtrů (tzv. barevné hlavy) - vložených mezi objektiv kamery a snímaný negativ, nebo ještě lépe prosvícením negativu světlem tohoto spektrálního složení.

Ale mnohem elegantnější se mi zdá věc řešit elektronicky - tj. ve Vašem korektoru přidat za vzorkovací AD převodník vypínatelný elektronický obvod - korekční barevný člen /se zrcadlově otočeným průběhem k definované "gama" křivce masky/, který by barvonosnou složku videosignálu ještě před chroma inverzí linearizoval. Charakteristika této barevné korekce - "gama" křivky musí být známa. (V oblasti PC praxe viz třeba "vypalování" barevných negativů na CD-ROM, v oblasti TV praxe přepis kinematografických filmů - negativů(!) 16mm a 35mm do systému BETACAM SP). Zařazením tohoto linearizujícího korekčního filtru ve Vašem korektoru, anulujícího negativní masku, bychom po následné inverzi jasové složky a D/A konverzi konečně na obrazovce svého televizoru dostali skutečný barevný pozitiv svého snímku.

Tím je prakticky vyhráno, ale stejně bych se přimlouval ještě za jednu věc. Váš korektor sice má snímkovou resp. půlsnímkovou paměť, tj. v praxi umožňuje např. po vypnutí kamery si s naprosto stabilním obrázkem dále "hrát" tj. při jeho sledování na televizoru korigovat s Vaším přístrojem barevnou sytost a kontrast dané barevné fotografie, a to po neomezenou dobu. Protože některé minilaby používají z ekonomických důvodů již vyčerpané vývojky či nedodržují stanovené teploty apod. , barevná sytost a zabarvení/nádech fotografie z téhož negativu, zpracované v různých laboratořích se v praxi liší. Doporučoval bych Váš korektor pro daný účel obohatit ještě o možnost separátní korekce ve složkách RGB, nikoliv jen stávající možnost korigování součtové saturace. Je-li to obvodově za digitální konverzí videosignálu snad problém, tak alespoň v nouzi analogově hned za D/A převodníkem. Tyto obvody nakonec Váš předchozí analogový AV procesor má - daly by se použít. Tím by se, myslím, využitelnost Vašeho výrobku dále rozšířila i na některé profesionální fotografy /a videoamatéry/ za účelem tzv. kontaktů tj. rychlého "monitorování" nafotografovaného barevného negativního materiálu, a to nejen pro předvýběr negativních snímků pro kopírování klasickou cestou, ale na kalibrovaných monitorech resp. při volbě standardního, továrního nastavení parametrů na televizoru i pro poměrně přesnou informaci o tom, co se z daného negativu vlastně dá "barevně vytáhnout". Ale především k individuálnímu nastavení barevného ladění snímku - dle vkusu, záměru a nálady.

Teď z praktického hlediska: Vycházím z předpokladu, že Váš výrobek si zřejmě zakoupí především ti, kdo vlastní minimálně videokameru a snad i videorekordér. Jde-li navíc i o majitele fotoaparátu, popsaná metoda s inovovaným korektorem jim umožní při zcela minimálních vícenákladech (tj. vhodný stolní stativ ke kameře, prosvětlovací pult a příp. černý maskovací rámeček - vše běžně k dostání ve foto-potřebách, řádově stokorunové položky) takto zaznamenat cca až 2700 snímků (při 4 sec. záznamu) na jednu jedinou 180 min. VHS kazetu v ceně cca 100 Kč. /Tj. např. celoživotní fotoarchiv velice plodného, náruživého fotografa!/ Přitom dorovnání expozičních chyb, barevná korekce, kontrast a do jisté míry i výřezy /v závislosti na formátu negativu/ jsou hračkou. /A který minilab je ochoten Vám posledně jmenované vůbec udělat?/ A záznam na video, pracující třeba s časovým kódem resp. alespoň s indexováním pak navíc umožní i velice rychlé vyhledání a projekci na televizoru třeba Vašich starých maturitních fotografií, jimiž se chcete pochlubit svým bývalým spolužákům, a to vše stále z té jedné jediné VHS kazety. A po neomezeně dlouhou dobu prohlížení libovolného, zvoleného snímku, zejména u vícehlavých videí, pracujících v módu stabilního obrazu v režimu pauzy.

Jak jsem uvedl na začátku, domnívám se, že touto snad finančně nepříliš náročnou úpravou, samozřejmě doprovázenou i marketingově - propagací a příslušnou informovaností, by se komerční využitelnost Vašeho výrobku mohla výrazně zvýšit. Jste totiž zatím na našem trhu jediní, pokud vím, jejichž výrobek prostě v digitálu umí chroma invert, a tedy by s navrženou úpravou i umožnil praktickou realizaci popsané metody. Zda to řešit jen inovací tohoto korektoru či zbrusu novým výrobkem (ovšem využívajícím většinu Vámi používaných obvodových prvků), nevím, to by bylo věcí Vaší "ekonomické rozvahy".

Vážený pane inženýre, připouštím, že můj výše uvedený návrh, víceméně laický, může být v některém bodě mylný resp. nerealizovatelný. Protože se však touto myšlenkou zabývám již delší dobu a nebyla mi potvrzena, ale ani vyvrácena, uvítám Váš názor na celou věc.

Těším se na Vaši odpověď.

 

Se srdečným pozdravem

 

Mgr. Vladimír VOJÍŘ

 

co. : ing. Procházka, videoinženýring ČT

 

www.vova.cz